Poslední sedan Alfy Romeo, který ještě nevznikal pod Fiatem, byl typ 75. Alfa Romeo jej uvedla v roce 1985 a slavila s ním 75 let od zahájení výroby aut. Design sedanu střední třídy navrhnul Ermano Cressoni, který pracoval přímo v automobilce. Nemůže se tedy pochlubit žádným slavným italským jménem, takže o ní spousta lidí říká, že je ošklivá. Já vám řeknu, že není. A nejspíš jí znáte díky Top Gearu, kde byla jedna černá zníčená, což byla velká škoda.
Část platformy převzala z předchozího modelu Giulietta, techniku zase sdílela s Alfettou, GTV, SZ a RZ, aby se ušetřilo. Delší převisy znamenaly lepší bezpečnost a větší kufr. V plánu bylo i kombi, ale na to už po spojení s Fiatem nedošlo, prý by ohrožovalo Regatu Weekend. I tak ale sedanů vzniklo kolem 380 tisíc. A to že je hranatý, neznamená, že se netestovala aerodynamika. Naopak s hodnotou 0,37 obtékal vzduch karoserii nadprůměrně dobře.
Hranatě a jednoduše vypadá i interiér. Pozice řidiče za volantem je ovšem příkladná a moc se jí toho nedá vytknout. Navíc sedí v příjemně pohodlných sedadlech se sportovním tvarováním, ketré jej objímají. Vedle něj je páka ručky, která připomíná knipl z letadla, spínače na okna jsou zase na stropě. No, hledal jsem je docela dlouho. Zadní sedadla jsou celkem prostorná a zauštěná až mezi podběhy.
Auto váží jen lehce přes tunu, ale vyvážení je přímo skvostné. Může za to převodovka umístěná vzadu, což je běžná věc snad jen u sporťáků. Navíc díky samosvoru je ovládání auta vážně perfektní. Na jízdní vlastnosti je spoleh, torzka vpředu a náprava tyopu De Dion vzadu sedí opravdu hezky. Zadní brzdy navíc nejsou hned za koly, což snižuje neodpruženou hmotnost. Komplikuje to ale pochopitelně jejich výměnu a chladnutí. Jsou ale krásně citlivé a velmi dobře se dávkují. Řazení jde také krátce hladce a okamžitě vám padne do ruky. Řízení je absolutně přesné a svou citlivostí se může měřit i starým BMW. Krásně naladěn je podvozek, díky kterému má tahle Alfa neustále skvělou trakci. Celkem je tedy Alfa Romeo 75 pravým řidičským autem.
Motorů bylo v nabídce spousta a většina lidí básní o šestiválci Busso. To ale není případ téhle červené krasavice, která má pod kapotou dvoulitr Twin Spark DOHC. Se dvěma svíčkami na válec a variabilním časováním ventilů nabízí 146 koní v 5800 otáčkách a 186 Nm ve 4000 otáčkách. Takže se nebojte vytáčet motor, zábava je zajištěná, navíc se dočkáte i krásného zvuku. Dost možná se točivý motor hodí k menšímu sedanu víc než šestiválec, ale rozuzlení tohoto dilema si nechám až po vyzkoušení verze s bussem. Ta ale bude mít určitě vyšší spotřebu, než TwinSpark.
Když se tedy Alfa Romeo dostala pod křídla Fiatu, bylo jasné, že nástupce 155 už nebude tak puritánsky zaměřený. Dostal platformu z Fiatu Tipo, takže už to byla předokolka. I když to auto nejezdilo špatně, řízení typu 75 si prostě víc užijete. Jen vám občas zazmatkuje elektrika, ale s tím u italského auta stejně počítáte už při koupi.
