Líbí se mi, že sedím vysoko. Všechna má auta jsou nízká, takže je fajn se občas vyhoupnout nahoru a koukat na ostatní z nadhledu. A když vám k tomu pod pravou nohou řve benzínový šestiválec, je to ještě lepší. Uznávám, pro Toyotu to nebylo těžké, minulá generace v naftové verzi se mnou projela sice v terénu všude, ale za srdce nechytla. Ostatně i tuhle Toyota oficiálně nabízí jen s nafťákem o objemu 2,4 litru, ale Dajbych má pro milovníky vůně benzínu řešení.
TRD, to znalci rozklíčují jako Toyota Racing Developments. U Hiluxu to značí paket Racing s liťáky zdobenými červeným proužkem, stupačkami, rámem a spoilerem na korbě. Dále dostal pracant Chrompaket s maskou, klikami a kryty zrcátek a krásnou modrou metalízu. Uvnitř je změn méně, pořád jsou tu snadno udržovatelné plasty a prostý infotainment, který ukazuje obraz z couvací kamery. Zadní řada sedadel je skromnější a s kolmým opěradlem, takže na delší cesty to není nejpohodlnější auto. Ale ani to nemá být jeho účelem. Účelem Pick-upů je práce, takže je důležité, aby korba vydržela převážení nákladu a aby auto dost uvezlo, alespoň necelou tunu jako v tomto případě.
Pod kapotou je zážehový vilicový šestiválec o objemu 4 litry s výkonem 232 koní. Jeho krásný zvuk ale bohužel není do kabiny moc slyšet. Spotřeba je kolem 12,5 litru, což mi přijde hodně dobré. Zvlášť v porovnání s minulou generací v naftové verzi, která spotřebovala 10,8 litru. Podvozek je mnohem lépe nastavený a Hilux už tolik nehopsá na normální silnici. Jen v zatáčkách zůstaly náklony.
Hlavně, že mimo asfalt si nechal své terénní schopnosti. I na silničních pneumatikách si hravě poradí s veškerým bahnem, stoupáním, klesáním, křížením náprav i brodem, který na testovacím polygonu je. A dokonce ani nepotřeboval vždy zapnutou redukci. Bláto mu sluší, ale Hilux TRD je jedním z těch pick-upů, kterým to sluší i jako naleštěným. Tenhle pracant má zkrátka styl a hrozně moc bych ho chtěl potřebovat, abych si omluvil těch 1,2 milionu korun.
Hilux TRD mi půjčili a nafotili v autosalonu Dajbych s. r. o., jiné fotografie vytvořil M. Matoušek.
