K BMW E36 je dnes spousta lidí přezíravých, ale když mi bylo nabídnuto potkat osobně hned tři šestiválcové kousky, nedokázal jsem jim odolat. Kdysi už jsem jezdil s jednou 318i E36 a později s 323i E36, ale moc jsem si to nepamatoval. Přitom je to škoda, protože model E36 z roku 1990 patřil k tomu nejlepšímu, co BMW nabídlo. Teď se tedy naskytla možnost otestovat sedan a kabriolet 320i a kupé 325i, všechny tři ale v barvě Daytona Violet z programu BMW Individual. Sedan slouží majiteli jako daily car, kabriolet je stylovka na srazy a kupé je hračka na blbnutí.
E36 je navržená s ohledem na aerodynamiku, a tak opustila do té doby tradiční velké masky a čtyři kulatá světla. Designérský tým prý hledal inspiraci u delfínů. Jinak tato trojice si má být co nejpodobnější, takže všechna tři auta dostala M Paket s nárazníky, prahy, bočními lištami a zrcátky, stěrače jsou předělané na jediný a blinkry jsou kouřové a kola jsou Styling 90 z novější sedmičky E65.
Povedená je E36 uvnitř, kde má perfektně zvládnutou ergonomii a kvalitní materiály. Jen ta výbava nebývá až tak bohatá jako u větších modelů. Tato trojice na tom není tak špatně, všechny kousky mají klimatizaci a kabriolet i řadičku M a dřevěný dekor. V sedanu jsou polokožené a v kabrioletu celokožené sportsitze. U kupé jsou vzhledem k zaměření skořepiny OMP a šestibodové pásy, naopak chybí tapece. Volant je sportovní GT2i, zatímco sedan dostal vyhřívaný ze sedmičky E38.
Většinou se v nabídce najdou čtyřválcové verze, ale tato trojice má šestiválce. Obě 320i jsou z roku 1995 s motorem M52B20. To znamená 150 koní v 5900 otáčkách a 190 NM ve 4200 otáčkách. V nižších otáčkách to není nic moc, ale jak letí ručička vzhůru, zlepší se výrazně i zvuk. Do deseti sekund trumfne stovku a umí jet až 214 km/h. V sedanu má kultivovaný chod, v kabrioletu trochu řve, práská a hází lišky díky nerezovému výfuku. Kupé má silnější M50B25TU se systémem VANOS, výkonem 192 koní a maximálkou 233 km/h. A na plynový pedál reaguje okamžitě, přitom mají krásně kultivovaný chod a na šestiválec rozumnou spotřebu. Řazení je přesné, kupé má velký shortshift.
Klasická koncepce, okamžité reakce, skvělé rozložení hmotnosti, tužší spojka a řízení (akorát s dlouhým převodoem) a výborná zadní Multi-link náprava, to všechno může za oblíbenost tohoto BMW. Prvotní nedotáčivost se změní v přetáčivost, ale díky čitelnosti s na to rychle zvyknete a začnete si s autem hrát. Jen brzdy Adam posílil, sedan má kotouče Rottinger 325 mm a 294 mm z 330i E46 a kabriolet 340 mm a čtyřpístkové brzdiče z M340i. Všechna auta jsou v tomto případě na Strongflexech, sedan na podvozku kW s nejvyšší světlou výškou, kupé výrazně snížené a kabriolet dokonce na vzduchu. Díky tomu je v zatáčkách stabilní, ale stále pohodlné. Kupé je sice tvrdé, ale hodně čitelné a hraní s ním je parádní. A nakonec sedan, který mi překvapil vlastně nejvíc tím, jak je příjemný, a přitom stále použitelný pro každý den. Dobrý pocit mi ale přinesly všechny tři kousky. Takže jsem si uvědomil, že mám E36 rád a že je to v pořádku. Je to prostě dobré auto, i když má teď zrovna své slabší období.
Více textu a další fotky od Jakuba Hnízdila najdete na Garáži.
