Pokud by si člověk měl vyzkoušet nějaké auto, vyskočí nám všem z toho pekelně dlouhý seznam. Měla by tam ale být alespoň jedna Alfa Romeo s šestiválcem Busso. Já se poprvé svezl v sedanu 155 mého kamaráda Honzy. Typ 155 je nástupcem staršího 75, nabídl ale koncepci vše vpředu (platforma Fiatu Tipo) a přísně klínovýtý design Ercole Spady. Na rozdíl od koncernových sourozenců byla Alfa v nabídce pouze jako sedan. Verze vyrobené po roce 1995 mají navíc rozšířené blatníky a auto díky nim vypadá senzačně.
Auto nese podpis Franze Engstlera, Němce z Kemptenu, který se narodil v roce 1961. Ten začínal jezdit ve Formuli 3, pak v DTM (titul v roce 2000), v kategorii Supertouring, European Superproduction, V8 Stars, cestovní auta v Holandsku, Rusku i Asii (titul 2005 a 2006), Procar (titul 2007 v divizi I) a nakonec WTCC, kde i vyhrál jeden závod s BMW 320 TC. A milý Franz závodil jednu dobu i s Alfou 155. Takže vzal pár sedanů a upravil je a jedna z nich (pořadové číslo 198 znamená že je to 198. jím upravené auto ale jakékoliv, nejen Alfa) je i u nás. Sériový vzhled mu přišel dobrý, takže s ním nedělal vlastně nic. Honza si jen sehnal zadní křídlo, které Alfa nabízela na speciální edici Silverstone kvůli homologaci.
Engstler se raději zaměřil na interiér, kde jsou úžasná anatomická sedadla v ještě úžasnější šmoulí alcantaře. A nejde o žádný tuningu, modrá je i zadní lavice. Ergonomie je zvládnutá na jedničku, nechybí karbonový dekor a podpis úpravce. I výbava je slušné a tak v autě nechybí elektrická okna, klimatizace a vrcholný model rádia Phillips z roku 1995 i s navigací (na zeleném dvouřádkovém displeji ukazuje černou šipku podle toho, zda máte jet doprava, doleva nebo rovně).
Busso v této Alfě má objem 2,5 litru, výkon 164 koní, krouťák 216 Nm, ale hlavně absolutně božský zvuk. Jde o zmenšený třílitr z velkého sedanu 164. Typ 155 s ním dovede jet až 215 km/h a i když je to předokolka s pětikvaltem, může být hodně zábavná. Tedy když se zblázníte jako Honza, začnete si hrát jak s výkonem, tak s ovládáním a podvozkem.
Výsledkem je jedno z nejlepších aut, které jsem kdy řídil. Řazení má absolutně přesnou kulisu s krátkým chodem. Řízení je jak chirurgický skalpel a přijde mi, že kola zatočí dřív, než pohnu s volantem. Spíš už ve chvíli, kdy na to pomyslím. Podvozek je tužší, nebo spíš brutálně tvrdý, ale bože, jak to auto začne fungovat ve chvíli, kdy jedete opravdu rychle. Asi to není ideální auto na dlouhé cesty, ale jako hračka je senzační. A do té hranaté škatule na platformě Tipa byste to neřekli.