Auta z bondovek mám rád, ale málokdy jim přeju jejich filmový osud. Například když si Moore půjčil Renault 11 v Paříži, zbyla mu z auta ve finále čtvrtka. Když jsem si hatchback Renault 11 GTL půjčil já, doufali jsme s majitelem, že jej vrátím ve stejném stavu. Nástupce typu 14 si totiž bondovský osud nezaslouží (a stejně je na tom i sedanový sourozenec 9, nástupce dvanáctky). Líbil se mi vždy kvůli tomu velkému panoramatickému zadnímu oknu, které měl i konkurenční Peugeot 309.
Jedenáctce se tichounce zavírají dveře a interiér je stále pohodlný. A samozřejmě po těch letech drnčí a vrže. Už tehdy se ale mohl pochlubit výškově nastavitelným volantem. Zajímavé jsou u budíky pod stříškou, spínače jsou pak umístěné spíš vlevo. Motor je kvůli vibracím umístěn na pomocném rámu, ve verzi GTL je ten větší o objemu 1,4 litru s výkonem 68 koní. Je to tak akorát, jedenáctka působí docela živě. Pětikvalt je francouzské klišé – gumový s nepřesnými drahami. Naopak hřebenové řízení potěší svou přesností. Podvozek je samozřejmě měkký a komfortní, ale díky lehké váze je auto překvapivě hravé a zábavné. A to jsem u jedenáctky vlastně vůbec nečekal.
Nástupcem obou spřízněných typů 9 a 11 se stal v roce 1988 Renault 19. I ten jsem měl možnost řídit v atraktivní verzi Cabrio, která se ovšem dostala na trh až v roce 1991. Šlo o poslední Renault s číselným názvem, dnes už francouzská značka sází na slovní pojmenování. Design vytvořil Giugiaro a hodně respektoval aerodynamiku, později hrany vyhladil facelift. Karoserii se povedlo vyztužit natolik, aby nepotřebovalo ochranný oblouk, střecha se navíc skládá pod elegantní lakovaný panel. Kompletace probíhala u Karmannu, který stavěl třeba kabriolety pro Volkswagen.
Interiér je pohodlný a slušně prostorný, navíc většinou i dobře vybavený. Pod kapotou byla jen benzínová osmnáctistovka, buď tato osmiventilová, nebo ještě silnější šestnáctiventil. I těchto 106 koní a 158 Nm dokáže Renault dostat na 195 km/h. Má hladký chod a zasloužil by si razantnější brzdy na to, jak svižně jede. Nejde tedy vůbec špatně, a navíc se v něm moc hezky sedí. Pozici tak blízkou té ideální bych opravdu nečekal. Podvozek je spíš komfortní, takže při ostřeji projetých zatáčkách se devatenáctka dost naklání. Devatenáctka byla nakonec nahrazena modelem Mégane.
Jedenáctku mi půjčila Retro-auta.cz, devatenáctku jste mohli vidět i na Garáži a vyfotila jí Mikka
