Asi nejznámější je MGB, které se na trh dostalo v roce 1962 jako nástupce MGA. Vypadá elegantně a líbí se mi mnohem víc než starší modely nebo doboví konkurenti. Pobavilo mne, že roadster měl tři stěrače jako nějaká Liazka. Interiér si prostorově polepšil, i když pořád byl jen dvoumístný. A pro vyšší gentlemany to pořád není moc pohodlné – volant je blízko, pedály zase moc daleko a uvelebit se je trochu oříšek. Potěší ale řadička hned u volantu, naopak stížností míří na špatné topení.
O něco hůř se člověk souká do MGB GT, jehož splývavou siluetu navrhlo studio Pininfarina. Je to ale daň za tužší a pevnější karoserii. A také už má jen dva stěrače místo tří. Zato uvnitř to fakt není moc o uspořádání 212, ale spíš je to pořád jen dvoumístný interiér s pohodlnými sedadly. Ovšem kufr je větší a lépe přístupný. Volant mám někde mezi nohama, takže dosáhnout na spínačku pod ním je trochu oříšek. Prostě je tu málo místa na mou vysokou postavu.
Klasická koncepce byla u MG nezbytnost, stejně tak čtyřválce OHV B-Series vycházející z motorů MGA. Fajnšmekři si měli kupovat šestiválcové MGC, později dokonce osmiválce. Já řídím osmnáctistovku s výkonem 95 koní a krouťákem 150 Nm, které dá stovku za 11 sekund a MGB díky němu jede „tak akorát“ (roadster 161 km/h, kupé 169 km/h). Navíc nabízí opravdu hezký zvuk. Řadím na manuálním čtyřkvaltu, už modernizovaném provedení se synchrony na jedničce. Dráhy jsou přesné a krátké, spojka a brzda tužší, naopak plyn jde zlehka, takže je to příjemné. Řízení je ale krásně strmé a citlivé.
MG sice nevypadá nijak dramaticky, ale sporťák to fakt je. Líbí se mi, jak si i snadno nechá říct o nějaké to sklouznutí. Zatáčky jako kdyby milovalo a jeho řidič si je bude užívat. Musím říct, že MGB se mi strašně moc líbí a že by si ho měl vyzkoušet skoro každý. Je to taková ideální vstupenka do světa britských klasik. Zajímavé je, že kupé je o něco těžší a má i větší zadní brzdy. Obě auta ale vynikají v naprosto okamžitých reakcích na jakýkoliv povel. Těžko vybrat, jestli o fous lepší svezení, nebo vítr ve vlasech.
MG těžilo konstrukční základ béčka až do devadesátých let. Vlastně se tak za první další MG dá považovat až kulaté devadesátkové MGF. To bylo odpovědí na úspěchy Mazdy MX-5 a Toyoty MR2 a má něco do sebe. Automobilka s ním reagovala na popularitu modelu RV8, které bylo konstrukčně už dost zastaralé. MG tehdy navíc patřilo BMW a tak se nějaké peníze na vývoj našly.
A je tady MGF s líbivou kulatou karoserií a manuální látkovou střechou. V případě otestované verze v barvě British Racing green a s krémovým interiérem, jak jinak. Vnitřek je pohodlný a pro dva hezky prostorný, MG mělo širokou nabídku příplatků. Jen ta sedadla bych dal klidně i níž, v tomhle F připomíná hatchback ZR. Boční vedení není nijak extrémně výrazné, klidně by mohlo být, a ještě bych místo kovové řadičky dal raději koženou.
Efko má motor uprostřed pohánějící zadní kola, což je prý pro sportovní model ta nejlepší kombinace. Motor je pod místem pro skládání střechy, takže pohled na něj si moc neužijete. Původně byste tu našli osmnáctistovku K-Series s výkonem 120 koní, ale tady je modernější motor VVC s variabilním časováním ventilů a stádem 145 koní, který auto vytáhne na 220 km/h. Honza si nevybral automat CVT, ale klasický manuál, který trochu kazí jen dlouhé dráhy v kulise.
Efko má podvozek Hydragas s kombinací kapaliny a plynu. Nahoře jsou měchy s dusíkem, dole kamapina a mezi nimi membrána. Díky tomu jezdí MGF skvěle a umí být jak komfortní, tak i sportovní. A to se hodí, když je roadster na stovce za 7 sekund a má v otáčkách i hezky sportovní zvuk. V zatáčce hodně dlouho drží ve stopě a nijak zrádně se neprojevuje. Škoda jen, že reakce nejsou tak ostré, v tom MG na japonskou konkurenci trochu ztrácí. Na dlouhé trase ale bude zase lepší.
Nakonec to MG u zákazníků prohrálo kvůli pověsti o špatném poprodejním servisu. Kvůli zániku původní značky (MG je dnes čínské a díly na starší typy opravdu nevede) je dnes i tak obyčejná věc, jako přidělání náhradního klíčku a ovladače centrálu skoro neřešitelným problémem. Zachrání vás jen úžasně vstřícná komunita majitelů. A komu by se nelíbil kulatý design, může si vzít modernizované MG TF s klasickým odpružením místo Hydragas. Výroba byla ukončena v roce 2011 bez nástupce, automobilka dnes patří Číňanům.
Obě MGB mi půjčili Veteráni na Truc, kupé GT fotila Mikka. Na Garáži se představilo MGB GT a MGF.
