Mazda 121 není jen ten ocucaný kulatý bonbon, ale také tahle hranatá škatule z roku 1986, kterou Mazda vyvinula pro Ford (prodával se jako Festiva) a pak jí prodávala i Kia jako model Pride. Jméno 121 navázalo na starý model z roku 75, který vypadal stejně jako Cosmo, ale měl spalovací motor místo Wankelovo. Mazda auto vyvinula právě pro Ford, který ho nabízel v Evropě, japonská automobilka tedy prcka pod svou značkou poslala do Evropy a na domácí trh.
Já mohl vyzkoušet typ 121 Canvas Top, tedy polokabriolet se stahovací střechou. Takové auto se chlubilo i bohatší výbavou a liťáky. I přes malé vnější rozměry je Mazda uvnitř překvapivě velká a uveze i čtyři velké chlapy. Takhle si představuji dobře využitý prostor. Pomáhá tomu i posuvná zadní lavice v rozsahu 180 mm.
Motor OHC vpředu napříč je docela prostorově nenáročné řešení. Mazda používaly malé čtyřválce o objemech 1,1 a 1,3 litru. Tady je právě ten větší s výkonem 65 koní, což jen 800 kilo těžkému autu bohatě stačí. A jelikož je to Mazda, tak její manuální pětikvalt překvapí slušnou přesností. Tou vyniká i hřebenové řízení, takže užít si kvalitně naladěný podvozek. Jistě, tím jsou Mazdy proslulé, ale u hranaté levné 121 jsem to nečekal. Nakonec mi tedy přijde jako celkem ideální auto. Mazda jej přestala vyrábět v roce 1990, pak nastoupila kulatá generace. Kia s modelem Pride ovšem pokračovala až do roku 2000.
O Mazdě jsem psal na Garáži a nafotil jí Martin Platzer.
