Daewoo Racer bylo licenční verzí Opelu Kadett generace E. V Mototechně se prodávalo od roku 1988 ve verzi sedan s motorem 1.5 a šlo tam tehdy o nejdražší položku v nabídce (189 900 Kč bylo 63 tehdejších průměrných platů, Fáčko stálo necelých 90 tisíc). A auta k nám dodala Libye jako kompenzaci svého státního dluhu vůči nám, protože se v Libyi Racer montoval. Hádejte, jestli za ně Korejcům někdy africká země zaplatila, no nic.
Racer má líbivý aerodynamický design a pohodlný a prostorný interiér s velkým kufrem. Auto sice mohlo být vybavené, ale to není případ k nám dovážené verze. Motor OHC ale nabízí slušných 75 koní v 5500 otáčkách a 117 Nm ve 3000 otáčkách, takže dynamika auta nebyla na naše poměry špatná. Dnes už víme, jak zastarale ale tento motor působí vedle nejmodernějších motorů v Kadettu.
Na manuální pětikvalt si zvyknu rychle, a tak můžu potvrdit, že na stovku opravdu akceleruje docela dlouhých 16 sekund. Maximálce 170 km/h budu muset jen věřit, ale o tu nejspíš stejně nešlo. Racer byl totiž hlavně pohodlný, což mu šlo skvěle. Právě na jízdní komfort nejraději vzpomínají tehdejší majitelé. U nás se po revoluci dal sehnat i modernizovaný typ Nexia, neměl už tak dobrou pověst jako pozdější Lanos a Nubira.
Racera má v expozici Retromuzeum Strnadice a nafotila ho Mikka, článek má i na Garáži.
