Dneska se na Eclipse trochu zapomíná (a na odporný crossover Eclipse Cross vzpomínat odmítám), častěji potkávám Celicy a Prelude. Není to ale škoda, vždyť je to také fajn japonec. Je placatý, má mrkačky a točivý motor. Navíc si první generace nezahrála v Rychle a zběsile, takže to není taková tunerská modla. Aby se technika (hojně ze sedanu Galant) využila, objevilo se auto v USA i pod jmény Plymouth Laser nebo Eagle Talon. První generaci mám asi nejraději, kvůli mrkačkám a celkově povedenému designu.
Eclipse je pro dva, zadní sedadla jsou spíš na parádu. Nemají totiž žádné místo pro hlavu. Ale zato ta přední s úžasným tvarováním v jinak bohatě vybaveném interiéru vám všechny chmury vynahradí. Hlavně se o příjemné emoce postará dvoulitr 4G63 s výkonem 150 koní, který se rád nechá vytáčet a do okolí posílá příjemně dunivý zvuk. Když si k tomu přidáte tužší podvozek (tady jsou vyměněné pružiny), tak se na kvalitní silnici chová Eclipse velmi dobře, drží se stopy, nenaklání se a dokáže utlumit i fakt, že je to předokolka vážící 1,3 tuny. Tento konkrétní je naštěstí trochu odlehčený, a tak si vychutnávám jeho citlivost. Eclipse mi krásně řekne, kolik plynu chce a jak moc mám zatočit volantem. Takhle si představuju ideální chování pro sportovní kupé.
První Eclipse vyklidilo pole nástupci v roce 1994, pak se objevila docela kulatá a pohledná druhá generace, která už si v zelené verzi zahrála výbušnou a výraznou roli v prvním dílu Rychle a zběsile. Stejně je na tom i třetí generace, která se mihla v druhém díle ve verzi roadster. Já si vyzkoušel kupé, které bylo v poněkud překvapivě takřka neupraveném stavu. Mohl jsem si tak užít design ze začátku milénia cílený na aerodynamiku ale současně poutající dost pozornosti. Interiér je útulný a docela povedený, materiály ale nepatří mezi nejdražší, takže na hrbolech vydává pazvuky. Ovšem sedadla jsou spíš plochá a pohodlná než vhodná do sporťáku. Tříramenný kožený volant se ale povedl.
Šestnáctiventilový 4G64 o objemu 2,4 litru byl základním motorem a když jej, jako v tomto případě, netlumil automat, tak je svezení s ním na 1,4 tuny těžké auto slušné. Nabízí 154 koní a 221 Nm a tak se nakonec rozjede i s tím automatem. Ale je to prostě takové trochu líné a pomalé, schází tomu japonská jedovatost, kterou tamní sporťáky většinou mají. Alespoň tu máme hezký zvuk díky výfuku od Vertigo tuningu. Navíc je auto docela komfortně naladěné, takže spíš než sporťák, je to GT. A v tu chvíli by mi ten automat neměl vadit vůbec.
Dnes už byste parádí Eclipse hledali v nabídce Mitsubishi marně, přestalo se vyrábět v roce 2011. Jméno sice existuje, ale patří modelu Eclipse Cross – malému crossoveru, který nenabízí petrolheadům nic zajímavého. Přitom jméno Eclipse je od slavného závodního koně. Na sportovní kupé se tedy hodí, na vysokou nákupní tašku moc ne.
