A mám štěstí, seznámil jsem se s Lukášem, který doma jednu dvoudveřovou Jettu první generace má. A taky má rád decentní úpravy, což je na autě znát. A i když se vám to nelíbí, lidí, kteří se o auta starají tak pečlivě a vzorně byste si nejspíš cenili také. A navíc ty úpravy nejsou až tak velké, auto snížil, dal polepy ve stylu dobových závodních aut, dobový podspojler Kamei a patnáctky Ronal Turbo. Takto si auta upravovali tuneři i v té době.
Jinak byla Jetta v nabídce Volkswagenu ta lepší s bohatější výbavou a velurovým čalouněním. Prostornost je slušná, ergonomie bez výhrad a ocením i dobové rádio Volkswagen Alpha. I tady je pár úprav, třeba řadička a volant z Golfu GTI. Ta dvě přídavná brzdová světla na kuří nožce za zadním oknem jsou od Bosche a opravdu špatně se dnes shánějí. Stejně tak v kufru umístěné dobové Playboye, kde si raději nepředstavujeme, jak ty slečny vypadají dnes. A jelikož i rezerva je od Ronalu, je udělá tak aby byla vidět.
Jettu pohání třináctistovka a je spojená se čtyřkvaltem. A je tak vycíděná, že Jetta vypadá jako leštěnka. To bych nesměl Lukáše znát, on s ní totiž jezdí o sezóně denně a každý rok přidá pár tisíc kilometrů. Jednou z mála úprav v tomto ohledu je vzduchový filtr K&N. Řízení jde trochu ztuha při manévrování, ale za jízdy je krásně citlivé. Podvozek je také až překvapivě komfortní vzhledem k tomu, jak moc snížená Jetta na podvozku TA Technics je. Někdo má s těmito tlumiči problém, ale já je měl na minulém autě také a za těch 45 tisíc kilometrů s nimi nebyl žádný problém.
Když přišel únor 1984, tak se Jetta dočkala nové druhé generace. A i tu jsem si projel. Dokonce je také červená a také dvoudveřová a samozřejmě také upravená. Patří totiž Lukášovo kamarádovi Josefovi, který výborný design Herberta Schäfera jen drobně vylepšil. Jde o modernizované provedení z roku 1991 s většími bočními okny a aerodynamičtějšími nárazníky. Auto má tmavší paraboly světel, černý polep B-sloupku a žluté mlhovky. Podobně sladěný má Josef i svůj daily car Golf CL druhé generace. Vedle sebe vypadají auta skvěle a zvlášť pro mne je to trošku emotivní. Dvojkový Golf CL byl i moje první auto. Jen jsem neměl tu parádní otevírací polocabrio střechu.
Interiér je prostornější a kufr větší, výbava zase většinou bohatší než u Golfa. Verze GTX, někde známá jako GLI, měla být tou nejlepší a šlo vlastně o Golf GTI s kufrem. Nechybí tedy řadička ve tvaru golfového míčku, ale jiná bývala i kola, převodovka, brzdy a podvozek. Když ale potkáte upravené auto, můžete narazit třeba i na budíky z verze Rallye G60, vzduchový podvozek, kola BBS Mahle, sedadla Recaro Edition One a předělané vnitřní osvětlení. Jetta je navíc po dlouhé renovaci, kdy se využilo spousta nových dílů. I verzi GTX si vlastně postavil, původně měla jeho Jetta jen šestnáctistovku. A auto si během těch let zamiloval, vezlo ho na spoustu srazů i na vlastní svatbu.
Osmnáctistovka má 106 koní a 154 Nm a miluje vysoké otáčky. S rostoucími hezky graduje a nutí mne k úsměvu. Je fakt znát, že vedle stojící Golf má šestnáctistovku a jen 71 koní, Jetta působí mnohem ostřeji a dravěji. Hmotnost kolem tuny je tak akorát, aby vám auto nepřišlo nijak těžké. Jízda je tak komunikativní, že prostě musím ocenit ryzí zážitek ve starém autě. Přitom se do auta přenáší méně hluku a vibrací, takže byla druhá Jetta komfortnější. Jen na nerovnostech slyšíte rázy a ve vyšší rychlosti aerodynamický hluk, ale neberte to jako tragédii. Jetta se chlubí dokonce posilovačem, který Golf nemá.
Druhá Jetta si získala zase skvělé jméno a potvrdila pověst modelu i celé značky. A vlastně se autu jako takovému nedá nic moc vytknout. Nástupnické Vento ještě nemá takový ten šmrnc, ale určitě se časem také stane objektem zájmu nadšenců do aut. Na Garáži najdete článek o první i o té druhé a právě tu nafotili u MOnix Media.
