A právě Peugeot 205 GTI je ikona mezi hot-hatchi, měřítko jejich schopností. Já si vyzkoušel úvodní model s šestnáctistovkou a výkonem 105 koní, lepší ohlas má ale devatenáctistovka s výkonem 130 koní). GTI dostalo červené linky, plastové lišty, spojler, kola Speedline, přídavná dálková světla v nárazníku, sportovní sedadla (bohužel docela vysoko nad podlahou), červený podlahový koberec, tříramenný volant, ukazatel tlaku a teploty oleje a elektrická okna. Některé kusy mají velké panoramatické střešní okno, ale vyhledávanější jsou auta bez něj.
Motor má docela hezký zvuk, hlavně ve vyšších otáčkách, kam se s ním nesmíte bát. Jde to snadno, protože plynový pedál reaguje snad jen na pouhé pomyšlení jej sešlápnout. Brzda a spojka jsou naopak tužší, což je příjemné a usnadní ovládání auta. Kulisa řazení by ale nemusela být tak gumová a nepřesná. A ano, opravdu se při ubrání má tendenci přetáčet, ale pokud máte kvalitní gumy a neblbnete na mokru, není třeba se bát nějaké zrádnosti. Citlivé a přesné řízení manévry výrazně usnadňuje. Silné kotoučové brzdy vpředu a širší bubny vzadu se snaží zastavit auto hned. Je ti neuvěřitelně čistý puristický zážitek z rychlé jízdy ve starém autě.
Větším bráchou byl typ 309 GTI. Tento typ číselně moc nezapadal mezi existující typy, šlo vlastně o přeznačený Talbot Arizona, nástupce hatchbacku Horizon. Rozhodnutí o přejmenování proběhlo pouhý měsíc před uvedením na trh, Talbot měl skončit, aby nekanibalizoval na značce Peugeot a jejích prodejích. Ostřejší GTI nabídlo tradiční červené proužky, spojler a kola Speedline. Úpravy byly i v lépe vybaveném interiéru, ale tohle je závodní kousek a pravidelný účastník Rally Revivalů. Zbyl tu tedy jen kožený volant GTI a původní sportovně tvarovaná přední sedadla. Místo toho tedy mám auto s polepy a přídavnými světly. Ale proč ne, s 309 GTI v rally začínali třeba britské legendy McRae a Burns.
Technika je ještě vyvinutá Simcou, ovšem auto stojí na prodloužené podlahové plošině z 205. Poznáte to třeba na umístění táhla pro otevření kapoty, které není pod palubkou ale na boku pod A-sloupkem, jako u Talbotů. Stačí zatáhnout a můžete vpředu obdivovat osmiventilovou devatenáctistovku XU9 s výkonem 118 koní. Ta je sice slabší než její šestnáctiventilová kolegyně, ale výkon nabízí v širším spektru otáček a tak působí pružnějším dojmem a má lineárnější nástup výkonu. Navíc se může pochlubit i opravdu hezkým zvukem. K motoru se pároval manuální pětikvalt s nefrancouzsky přesných chodem.
Obě GTI jsou skvělá, ale čistě jízdně bych si pokaždé vybral 309 GTI. Díky většímu rozvoru a převisům je to auto méně jankovité, takové důstojnější. Pomáhá i víceprvková přední náprava, která na silnici funguje skvěle. Na limitu mi tak 309 GTI přijde mnohem ovladatelnější a celkově lepší. Pomáhají mu i Nankangy AR1, které patří k těm kvalitním. Fungují nejen na asfaltu, ale i na rozbité vedlejší cestě, kde dostal Peugeot strašně za uši, ale zvládl to se ctí. I když mi přišlo, že se musí rozpadnout, dojel do cíle zase bez úhony.
Menší typ 205 GTI mi půjčili Veteráni na Truc, větší zase nafotila Mikka.
