Za volant Leone jsem se dostal celkem třikrát, pokaždé šlo o model druhé generace, která se na trh dostala v roce 1979. Nejmenší byl hatchback 1600 SRX Tourismo, který mi ze všech tří přišel nejhezčí a nejzábavnější. Ostatně i Štěpána z jeho sbírky baví Toursimo nejvíc.
A je to vlastně Subaru? Pohon jen předních kol a atmosférický motor. Je to ale boxer, jak se na japonskou značku sluší. A na první pohled výrobce vytuší jen málokdo. Leone Tourismo je ale hodně hezké, zvláště s tím pruhem a líbivými koly původem z Peugeotu 505 GTi (v rozteči 4×140 se moc kol nedělá). A má i bezrámová okna, což byl dlouho poznávací znak Subaru. A kdybyste viděli ta sedadla s nádherným kostkovaným vzorem a příjemným pohodlným tvarem. Podobná sedadla má i kombík, o kterém budu mluvit za chvíli.
Šestnáctistovka nezabere moc místa a tak se pod kapotu vejde i rezerva. Auto se řídí hodně zlehka a působí docela radostně. Motor 1.6 má hezký jadrnější zvuk, který se s rostoucími otáčkami ještě zlepšuje. Problémy může způsobit netradičně lepené těsnění motoru. Pětikvalt nabízí přesné dráhy a také trochu dokáže navodit pocit malé sportovnosti malého Leone.
Se stejným motorem ale v praktičtější karoserii jsem vyzkoušel i kombík ve veselé zelené barvě. Ta má až překvapivě velký kufr. Navíc šlo o verzi 4WD, takže konečně pohon všech kol. Zapíná se pákou vedle řadičky a v kombíku je doplněn i o redukční převodovku. Díky světlé výšce 170 mm, krátkému rozvoru a hmotností pod tunu tak Leone projede opravdu hodně a terén ho nezaskočí. Živé a zábavné je auto ale i na silnici, pořád je ale dostatečně pohodlné. Čtyřkolka jen decentně pomáhá, když chcete v zatáčce podržet těch 87 koní pod plynem.
A nakonec se podívám na sedan Leone 1800 GL 4WD s pěkným rámem vpředu a doplněnou redukční převodovkou. Má tedy pod kapotou větší motor ochotný k pořádným otáčkám, ale ne v jeho nejsilnější verzi s přeplňováním. Pohon všech kol se u něj aktivuje tlačítkem. Necelou tunu vážící auto ale umí pobavit i na hladkém asfaltu, kde působí krásně živě a nechá vás v zatáčkách pořádně šlapat na plynový pedál. Řazení jde trochu ztuha, tak to chce také trochu síly. Mikroplyšové sedačky jsou příjemně měkké, posez ale opravdu není sportovní. Volant má velký průměr a tenký věnec. V terénu jsou limitem jen převisy a světlá výška, jinak je Leone nezastavitelné.
Jak je vidět, Subaru není jen ostrá modrá Impreza na modrých kolech. Právě Leone mi ukázalo, jaká další parádní auta dokázalo Fuji Heavy Industries vytvořit a že bysme je neměli podceňovat.
Na Garáži najdete články o typech Hatchback a Sedan a oba mi na srazu japonských legend nafotila Mikka
