První setkání s typem W124 proběhlo už v dětství, kdy jeden Ukrajinec v sousedství měl bílé kombi 300TE. Tvrdil, že to je poslední pořádný Mercedes, vše novější jsou prý už jen načančané gazíky. První jízda byla o mnoho let později v modelu 250D Turbo, se kterým jsme jen tak mimochodem vyrazili na oběd (mimochodem do výborné písecké restaurace Na Rozhledně vyzdobenou kresbami mistra Zapadlíka, jejíž návštěvu by žádný petrolhead neměl vynechat). Podle názvu mnozí už poznali, že šlo o modernizovaný model, ale stejně má jediný stěrač, žebrovaná zadní světla a střídmý design od Bruna Sacco. Líbí se mi výstražný trojúhelník zespodu na víku kufru a kapota otevíratelná skoro do kolma.
Poprvé jsme se svezl se sedanem 250D Turbo v modernizované variantě vyráběné mezi roky 1990 až 1993. Stříbrný Mercedes byl s pár chromovanými cingrlátky by zapadnul klidně i na parkoviště Úřadu práce. Uvnitř potěší kvalitní materiály, černé plasty, kůže a dřevěné doplňky, které zpříjemní každou pohodlnou jízdu. Tu zpříjemní i pětiválec, sice naftový, ale stejně velmi kultivovaný. Zvuk sice není moc, ale interiér je docela odhlučněný. Navíc výkon má až ve vyšších otáčkách, takže je potřeba ho točit. Je to ovšem zbytečné, spíš je lepší užívat si jízdní komfort.
Půjdeme dál k druhé čtyřce – kabrioletu Mercedes-Benz 300CE-24 s výkonem 220 koní. To byl vlastně jeden z vrcholů nabídky. Právě tato verze byla navíc první představená pro kabriolet v roce 1991 v Evropě, Američané dostali o rok později 320CE. Teprve později se přidaly slabší modely s menšími motory. Vrcholný model má interiér plný kůže a dřeva, sedadla jsou úžasně pohodlná a elektricky nastavitelná a s pamětí na uložené pozici. A jsou tu i elektrická ramena – podavače pásů jako ve větším kupé C126. Elektricky se samozřejmě skládá i střecha.
Otevřené éčko je vlastně nehorázně příjemné auto. Jenže je ti problém, protože Mercedes měl v programu model SL. A ten je ve všem o něco lepší, takže proč chtít tento typ. Ano, je ve všem senzační – pohodlný, vybavený a také dobré vypadá, ale SL je zkrátka ve všem lepší. Ale to nic nemění na tom, že jízdu jsem si vychutnal a užil. Zamiloval jsme si ten hladce fungující automat, ale ideální by bylo mít v okolí testu pouze hladké silnice. Na hrbolech to s nízkým podvozkem až taková paráda není. Jakmile se ale asfalt zlepší, dá se silný motor pořádně prohnat.
Zkrátka generace W124 je skvělá. Těch 2,5 milionu lidí se přece nemůže mýlit a masařka W210 asi nikdy nebude mít takovou pověst. A já děkuji Veteránům na Truc, kteří mi obě čtyřky půjčili a já Kabriolet představil i na Garáži.
