Netušil jsem, kdy se konečně nějakým modelem této francouzské značky svezu, ale jsem za tu možnost hodně rád. Šlo ale asi o ten nejméně známý model V6 GT, na legendární A110 si budu muset počkat. Ale nevadí mi to, mám na chvíli klíčky od Alpine V6 GT sám pro sebe a můžu se vypravit zjistit, jaký tento nástupce kupé A310 je. Mimochodem se měl jmenovat A500, ale automobilka v Dieppe chtěla upozornit na nový motor v zádi laminátové placky.
Povedl se design, který působí hladce a nadčasově a chlubí se malým odporem vzduchu jen 0,28. Základ šasi vyráběl Heuliez, pak se auto dodělávalo v Dieppe. Za den vzniklo jen deset aut, což bylo málo ale pořád výrazně víc než starších modelů. Interiér je v uspořádání 2+2, ale zadní místa jsou opravdu nouzová a nevhodná pro dlouhány. Pozice za volantem je ovšem prakticky dokonalá a sedačky mne nádherně objímají. Volant je maličkatý, ale to logo ve středu vzbuzuje pocit výjimečnosti.
Svou koncepcí bylo Alpine vždycky tak trochu konkurentem pro Porsche. Alpine použilo také šestiválec, konkrétně třílitr PRV. V tomto případě je atmosférický, ale existovala i verze V6 Turbo s dvouapůlitrem. Alpine tak mělo vlastně jen 158 koní a 221 Nm, ale lehkému autu (1150 kilo) to stačilo. Stovku dá za 7,5 sekundy a maximálku má 225 km/h. A ještě se dočkám nádhernému zvuku. Manuální převodovka je z Renaultu 30, dvě třetiny hmotnosti připadají na zadní nápravu. Převodovka má absolutně nefrancouzsky přesnou kulisu.
Přesto to není sporťák, spíš GT. Na sporťák nemá dostatečně chirurgicky přesné reakce. Ano, řízení je citlivé a náklony v zatáčkách potlačené, ale Porsche se stejnou koncepcí je úplně jiné. Alpine pak u GTček zůstalo i s nástupcem A610 a potýkalo se s klesajícím zájmem. Dnes je tak hodně raritní, právě proto jsem byl rád, že mi Veteráni na Truc jedno půjčili pro článek na Garáži.
