Mercedes-Benz E 55 AMG je muscle car z Affalterbachu

Je zbytečné přehánět titulky a vymýšlet senzační slovní spojení. Strávil jsem teď pár dní ve společnosti černého sedanu od AMG z roku 2005 a konečně pochopil, jak má vypadat dokonalé auto.

Velké sedany od Mercedesu se výborně prodávají zejména v zámoří a jakmile se na zádi objeví magická písmenka AMG, zkratky zakladatelů rodinné firmičky kdesi z bádenského venkova, uznale kývají hlavami i tuneři v kšiltofkách z Detroitu. Totiž osmiválce AMG znějí možná o tóninu jemněji než brutální Hellcaty a Shelbyny, ale na okruhu ve Willow Springs, kde je hodně zatáček jim dost často umí i natrhnout prdel. (slušněji by se to napsat asi nehodilo). Jede pekelně, ale umí i zatáčet. Zkratka „55 AMG“ něco znamená a ručně skládaný motor o objemu 5.4 litru s velkým kompresorem je snad až dokonalý kus poctivé německé kovařiny.

Brutal power

Jeho výkon je 476 koní, ale to není ten nejpodstatnější údaj. Už od 1500 otáček je k dispozici 560 newtonmetrů krouťáku a od dvou tisíc je tam přes 600, aby se ustálil na sedmi stovkách někde mezi 2650-4500 tisících. Je to lokomotiva. A já vím, už cítím ve vzduchu ty argumenty, že Tesla model S je beztak rychlejší a dost možná i nějaké ty nejdražší hybridy od Volva. A to je dost možná pravda, ale myslím, že majiteli kteréhokoli staršího AMG s tímto motorem je to, jak se říká, u zadku. Jde o ten zážitek, který ohromil i mě, což jsem od usedlého éčka vážně nečekal.

Musíte si pustit nějaké to video. Pár krátkých jsem i kamarádům musel natočit, abych však za prvé zjistil, že natočit nějaké autové video, aby mělo hlavu a patu, není vůbec snadná věc a za druhé pochopil, že ten fyzický zážitek z hromobití, které se rozléhá kolem při startu a zátah, který při plné akceleraci pocítíte nejde zprostředkovat. Každému bych upřímně přál si jedno takové auto vyzkoušet. Budete se smát jako malí kluci. Já to tak měl první den ježdění, hned co jsem poprvé asi v sedmdesáti postupně sešlápl plyn až do kickdownu. Za pár vteřin se ručička tachometru pootočila o dobrou třetinu doprava a já se fakt chechtal jak malej puberťák. A v duchu si pro sebe opakoval – to není možný, to není možný.

Otázka vůbec je, jestli náhodou není konkrétní kousek přeci jen trošičku poladěný. Vypadal na fanouškovské auto, čisté, pěkné, udržované, ale mělo nejspíš sportovní katalyzátory a možná trošičku poladěný kompresor. Totiž tenhle motor jde bezpečně ladit klidně na hodnoty kolem 600 koní a pětistupňový automat Mercedes Benz zvládne opravdu monstrózní výkon i točivý moment přenést. Nevím, na to, že má auto skoro dvě tuny jelo mrštně, akcelerovalo jako blesk a nepřišlo mi vůbec velké ani nemotorné. Kdyby nebylo černé, řekl bych: „Stříbrný šíp“. Řídil jsem už mnohá auta s výkonem přes 500 koní a tenhle mercedes byl z nich snad ten úplně nejsilnější, minimálně pocitově.

A co zatáčky?

Vzhledem k tomu, že jen mírně nešetrným vrknutím do plynu rozblikáte stabilizaci klidně i ve stokilometrové rychlosti jsou zatáčky docela zajímavá kategorie. Mimochodem, ESP se tu dá vypnout, ale jeho činnost je spíš jen omezena, ne úplně přerušena. Myslím, že by mi to nevadilo, protože jinak by člověk akorát o to dřív úplně spálil zadní gumy. Jeho činnost je v pozici „ESP off“ omezena na funkci zhruba podobně jako BMW MDM mód. Dovolí se sklouznout a v určité chvíli do toho pak zase hrábne. Co se týče nalezení správné míry to chce cit, trénink a čas. A několik sad zadních gum.

Zatáčky tenhle mercedes umí ale nesmírně dobře. Nebudu to srovnávat se sportovními vozy, Lotusy, Porsche, ty nechme stranou, ale rozhodně to řízení funguje na o kapku lepší úrovni než u podobně starého BMW M5 nebo M6. Posilovač má citlivý účinek, poměrně rychle jsem si našel důvěru v tom kolik zhruba zbývá přilnavosti na přední nápravě, geometrie je nastavena správně na radostné zatáčení. Auto vůbec nechce nedotáčet, pokud, tak rozhodně přetáčet jakmile se přiloží na výjezdu pod kotel. Na okruhu by se limity jistě našly snadno, ale na silnici je auto nastaveno výborně. Ročníky 2005/2006 mají ostřejší převod řízení, shodný jako CLS, které je kapánek lepší, protože se v něm sedí o trochu níž.

Já nemám, co bych autu vytkl, vážně! Úplně mě dostalo. Váží to dvě tuny, nectí hodnoty Colina Chapmana, má teatrálně předimenzované pohonné ústrojí, ale jako celek je to dokonalé auto. Dobrá, asi nemá cenu srovnávat efektivitu převodovky tehdy a dnes, osmistupňové převodovky řadí rychleji než tahle klasická pětistupňová, ale když si řazení pochvaloval kdysi dávno při představení auta i Mika Hakinnen, (sice v rámci promo videa, ale i tak) rozhodně to není špatné ani pro mě. Kdekdo nemá rád elektrohydraulické brzdy SBC. Mě nevadí, dávkovatelnost je příjemná a pokud se celý ten modul, pumpa SBC rozhodne odejít do věčných lovišť, dá se to za několik desítek tisíc opravit. To stejné se dá říci o Airmaticu, který je pro AMG laděný poněkud v tvrdším módu než u běžných mercedesů té doby. Jezdil jsem na „Sport 1“, ten je ideální, Sport 2 už moc tvrdý a Comfort je ideální zase na jízdu po Praze.

Každá sranda něco stojí

Jasně, není to pro každého a kdo chce machrovat a koupí si takové auto na úvěr, tak je blázen. Bohužel tak končí hromada původně pěkných kousků těchto ultimátních mercedesů, které se dostanou k lidem, kteří nemají na pořádný servis. Nebudu to jmenovat všechny ty různé národnosti, ale černý medvěd, zatmavená skla, no dovedete si představit. To je smůla a prokletí všech technicky dokonalých německých aut. Silné bavoráky a silné mercedesy se zkrátka po letech dostávají k lidem, kteří na ten provoz nemají.

Dobrý kus W211 E 55 AMG nebo případně elegantnějšího CLS 55 AMG vyjde na 20 tisíc euro, občas se dají koupit levně, ale otázka, jestli z takových kusů půjde udělat dobré auto. Údržba nebude tragedie, ale je potřeba mít pořád dobré „kilo“ bokem a jednou za rok tomu autu dopřát opravdu důkladný servis a na ničem nešetřit. Bude pak rozdávat radost dál a dál. Sám jsem zvědav, jestli se do nějakého pravého AMG časem rozhoupu, momentálně jsem silně nahlodaný. Jistě nepůjde o černý sedan, ale spíš stříbrný kombík, protože mám rád decentnější barvy, ale svět AMG mě znovu a tentokrát už vyzkoušením třetího jejich vozu v pořadí přesvědčil, že to, co dělají neumí nikdo jiný na světě.