Mitsubishi 3000 GT VR4 Turbo: Bílá Mici

Kamarád nám poslal srdceryvný příběh, o který se nemůžeme mezi Petroldrivery nepodělit. Svezení s hrdinou minulosti svých teenagerských let je vždycky plné emocí a zážitků. A kamarád tahle auta dokonce nejen řídí, ale rozumí jim a opravuje je….

A je to tu!

Už jako kluk, který měl rád auta, hokej a fotbal, jsem si moc přál svézt se v autě, ve kterém v té době jezdil Jágr a Skuhravý. Ale povedlo se mi to až dnes, po čtyřicítce. Nicméně čekání rozhodně stálo za to. Mitusbishi 3000GT VR4 Turbo bylo ve své době jedno z nejzajímavějších aut na trhu a sneslo porovnání jak s Porsche, tak s Ferrari i s BMW 8 řady. Aby ne – v roce 1993, kdy se tahle “micina” u nás oficiálně prodávala stála plných 2.350.000 korun. A mít tehdy “dvacku” měsíčně, tak to člověka rovnou posouvalo mezi ty prachatější. I tak byste tehdy na tohle sportovní Mitsubishi nikdy neměli šanci našetřit. Základní Porsche 911 Carrera 2 (993) stála ještě o půl milionu víc a plnotučné dvanáctiválcové BMW 850 CSi rovné čtyři mega! To byla ještě úplně jiná liga.

Tři diamanty daly modelu 3000 GT do vínku dvouřadý třílitrový šestiválec. Válce svírají úhel 60 stupňů, 2x OHC a motor má dvě turba stejné velikosti, kde každé dodává tlak jedné řadě válců. Výkon je 286 koní a maximální rychlost 250 km/h se zrychlením 0-100 km/h za 5,9 s. Na počátek devadesátých let to byly snové výkony. Vyráběl se i pod značkou Dodge Stealth. Auta pro obě značky byla produkována v Japonsku, i když se v detailech lišila.

Je to už dlouhá doba a skoro jsem na svůj sen zapomněl. Až jednou se mne zeptal kamarád, jestli bychom v naší dílně nemohli opravit systém ECS electronically controlled suspension na jeho Mitsubishi 3000 GT.  S radostí jsem souhlasil, i když jsem si musel dopředu nastudovat, s čím mám tu čest. Je to systém, který na základě rychlosti, zrychlení, natočení volantu, brzd atd. vyhodnocuje situaci a nastavuje tvrdost odpružení, kterou lze nastavit i manuálně v kokpitu. Kromě tohoto systému je Mitsubishi vybaveno stálým pohonem všech čtyř kol, aktivní aerodynamikou a řízením zadních kol, technika na 90tky nevídaná. Dnes, po těch letech už to tak skvěle nezní, protože chybové kódy se z těch systémů nenačítají vyblikáváním jako u jiných značek, ale pomocí analogového voltmetru pohybem ručičky.  Tyto systémy nejsou úplně jednoduché. Po načtení chyb si majitel objednal jediné dostupné díly v USA. Když asi po dvou měsících přišly, tak jsme se s kolegou pustili do opravy systému ECS a spojky. Po čtyřech dnech práce se povedlo a už jsme to mohli jet projet.

Po usednutí mne obklopila červená anatomická sedadla v kůži, střední sloupek natočený k řidiči, malá řadící páka a poměrně velký volant s airbagem. Prostor pro řidiče je velký, jen na výšku bych ho asi snesl vyšší. A už jsem mohl nastartovat. Překvapil mě tichý chod motoru, který po přidání plynu okamžitě začne vrčet. Jde o velmi příjemný zvuk z výfuku, který už ve své době měl klapku.

Rozjezd je hladký a spojka i řazení jemné, ale po přidání plynu se vše přepne do módu vše pro rychlost. Motor zařve a jsem skoro u omezovače, rychle 2,3,4 síla mně tlačí do sedačky a už jsem v nezákonném tempu. Úžasný zážitek. Ale už se blíží zatáčka, jemně stlačím brzdu a podřadím a už jsem u apexu a mohu ihned akcelerovat. A je tu zas ta síla dvou turb, která ve středních otáčkách vystřelí Mitsu kupředu a vykouzlí mi úsměv na tváři. Nechce se mi věřit, jak rychle to opravdu jede. Zkouším ECS přepnout na SPORT a zjišťuji jak povozek ztvrdnul. A zase vyrážím k dalším zážitkům za úžasného zvuku, který se line z výfuků a aktivní aerodynamika začíná fungovat. Cítím, že být na autobahnu, chci víc…  Vyzkoušet maximální rychlost. Ještě si několikrát vyzkouším úžasné pružné zrychlení a už je testovací jízda u konce. Vše funguje úžasně a já jsem rád, že jsem si splnil sen.

Pouštět se do úvah, jestli je lepší to nebo ono auto z dané doby nehodlám. Prostě jedná se o super GT své doby a je to i výstižně v názvu. A že devadesátky byly super taky. Jde prostě o úžasný kus techniky a konstruktérského umu a také odvahy. Uvést takové auto na trh chtělo důvěru v takový koncept i bez věhlasu z motorsportu. Dnes již zbylo jen málo přeživších kusů a ten, co vidíte na fotografiích, je v originálním stavu a asi jeden z nekrásnějších v Evropě vůbec. Díky kolegovi i vlastníkovi, že jsem měl tu čest se svézt i pracovat na krásné a mrkací Bíle Mitsi.