Verze QV a symbol zeleného čtyřlístku, to spolehlivě zvyšuje petrolheadům tep, zatímco je drása, že si to každej jouda lepí na naftové 147 JTD. Dokonce i na 145 byste to mohli považovat za omyl, ale tenhle malý devadesátkový hatch opravdu sportovní verzi měl a nebyla vůbec špatná. Ostatně už obyčejná 145 1.4 Twin Spark byla docela fajn, ale QV je výrazně lepší.
Třídveřový nástupce modelu 33 používá platformu Fiatu Tipo, ale předvádí na ní hezčí klínový design. Líbí se mi spodní linie oken i skrytý sloupek vzadu (díky němu je ale karoserie krásně tuhá), tohle je zkrátka jedna z těch kvalitních prací Chrise Banglea. Sportovní model QV dostal navíc prahy, jiné nárazníky a hezčí kola. Celé to váží 1,2 tuny, což není vůbec špatné.
Uvnitř je promyšlený interiér navržený tak, aby měla posádka co nejvíc místa. Dobré řešení má i přístup do kufru, kde se odklápí i část střechy. Kožený paket ke sportovní verzi pasuje, klimatizace zase zpříjemní každou cestu. Líbí se mi sedadla Recaro s krásným bočním vedením, ve kterých se ani nehnu. A ocením i budíky na teplotu a tlak oleje, které si Honza dodělal. Červený klíček měla ale každá Alfa.
Místo podelně uložených boxerů mají faceliftované modely napříč umístěné Twin Sparky. QV pohání samozřejmě ten nejsilnější z nich – šestnáctiventilový dvoulitr DOHC s výkonem 148 koní a točivým momentem 187 Nm. Stovka za 8,4 sekundy a Maximálka 210 km/h jsou parádní hodnoty. A to, jak hladově touží po otáčkách, je správně návykové. Přitom u 7000 otáček má opravdu nádherný zvuk podpořený výfukem Supersprint, trochu chraplavý, trochu naštvaný. Pětistupňový manuál má krátké přesné dráhy a já si práci s ním užiju hned za hranicí obce.
Upravený podvozek s komponenty Koni a Apex je také senzační. Není příliš tvrdý, takže auto není kamenné. Sice má raději kvalitnější povrch silnice, ale i tak funguje bezvadně. Vůbec tak neruší od strmého řízení (2,5 otáčky mezi krajními polohami) ze sedanu 155, díky kterému není 145 QV nijak vláčná. Brzdy jsou naladěné tak akorát, Alfě nechybí ani ABS.
Já sem popravdě od nenápadného hatchbacku nic moc neočekával, ale o to víc mi jízda s ním nadchla. Je lehký (1,2 tuny) a nádherně živelný. Je fajn projet si zase auto, kde si to musíte trochu odmakat a zasloužit. Navíc je to z docela spolehlivého období Alfy a pokud má auto slušnou péče, není nijak zrádné. To spíš nástupnická 147 má horší pověst. Ale 145 je ve verzi QV docela málo, takže se neshání snadno.
Článek byl i na Garáži.
