Tak přesně tohle si snad nikdy neřeknu! Ale trochu se vám o tom rozepíšu 🙂
Jsem normální?
Jak jste si mohli přečíst v mém posledním blogu zde, narval jsem do svého projektu na české poměry docela dost peněz. A teď nastává základní otázka – vyplatilo se mi to? Pod blogem se rozjela zajímavá diskuze a bylo pro mě velký překvapením, že než slova o bláznech se objevovala spíše slova chvály a uznání (a to jsem to v podstatě jen platil). A to mě trochu donutilo k zamyšlení. Je to normální investovat cenu nového rodinného vozu do jednoúčelové hračky? Víte, myslím si že ano! Shodou nešťastných náhod jsem byl donucen používat MRšku jako daily i přes letos celkem krutou zimu a zjistil jsem, jak je to vlastně s každodenním použitím.
Je možné ji používat každý den?
Otázka jednoduchá, odpověď složitá. Možné t je i není, velmi záleží na rodinné situaci a očekávání od auta. pochopitelně jsem si MRšku nepořizoval jako daily, ale díky kombinaci velké sněhové nadílky, nešťastně ostavené škodovky a zasněžené krajnice, jsem si se svým Pathfinderem udělal výlet přes betonový mostek a na nějakou dobu jsem jej odtavil z provozu. A tak jsem se ze dne na den stal masochistou a začal MRšku používat na každodenní dojíždění do práce, za zákazníky a rozvoz dětí do školky. Zjistil jsem poměrně šokující věc – ono to není úplně nejhorší! Ano, pro děti je to spíše zábava a zpestření (vozím je cca 400 metrů a stojí mi za sedačkami), ale zejména pro mě je tato část celkem stresující. Ale hned jak děti vypustím vstříc nejzákladnějšímu vzdělaní, si začínám užívat každý kilometr!
S praktičností je to na štíru zejména vzhledem k mému povolání, kdy sebou každý den vozím větší batoh na notebook, větší tašku na převlečení z montérek do “slušného” a povětšinou i menší letecký kufr na kolečkách se vzorky materiálů. Kdyby byla MRcha Miatou (ty jo, já ji sem dostal!) tak by se vše vyřešilo kufrem za zadními sedadly, ale co tady? Za sedačkami je jen motor! Nebo ne? Tady se naštěstí inženýrům z Japonska podařilo za sedačky vměstnat poměrně velký prostor na zavazadla! Mám vyhráno, dalo by se říct! Ale opak je pravdou, do poměrně velkého prostoru je přístup jen pokud se sklopí sedačky a já zcela neprozíravě vyměnil sedačky za lepší z Hondy S2000 a ty nejdou sklopit tak moc jako originály, takže k přístupu je potřeba sedačky ješte naplno posunout dopředu. Věřte, že po čase vás to začne hodně štvát. Díky tomu, že zatím nevozím rezervu (čekám kdy se ucho utrhne) je poměrně velké místo vepředu – pohodlně se tam vejde onen letecký kufr. Opravdový problém ale nastává, když mi zavolá moje hezčí polovička a požádá o “drobný” nákup v Tescu. Obtěžkám 4 igelitkami nacpanými k prasknutí si často hraji na tetris v reálu! Naštěstí jsem pokaždé vyhrál!
Jak se s ní žije?
Už jsem dost ovlivněn zážitky z Trackdaye ve Vysokém Mýtě, ale pokusím se od nich oprostit. Na začátek musím podotknout, že jsem rozhodně neplánoval používat MRchu v zimním období a rozhodně ne tak brzy. Gumy jsem tedy neřešil s tím, že na sezónu pořídím nové. Takže na autě cca 6-8 let staré zimní Semperitky s velmi špatným vzorkem. Hned první měsíc se mě holka pokusila dvakrát zabít a na poměrně úzké silnici jsem se 2x otočil kolem své osy (díky Trackdayi už vím proč). Podvozek je na denní ježdění opravdu tvrdý, ale né nepoužitelný. Cestu do práce si naštěstí můžu volit ze dvou variant – klidnější po státovce a dálnici a pak úžasnou přes Ořechov (jezdí se zde závody do vrchu) a po krásných okreskách. Pořád jsem si myslel, že utrhnout zadokolku s motorem uprostřed je velmi jednoduché, a tak jsem častěji volil klidnou cestu po dálnici. Zpětně už vím, že chyba byla v gumách. Asi největší problém se nakonec ukázal výfuk, který je všechno jen ne utlumený. Né že by to úplně vadilo, ale na cestu kolem světa to opravdu není. Situace s výfukem se ale rapidně mění v okamžiku, kdy jde střecha dolů! A to je přesně ta chvíle, kdy si auto bezmezně zamilujete. Najednou je všechno jedno, výfuk už neřve, ale příjemně dává vědět v jakých otáčkách motor pracuje, podvozek není tvrdý, ale přesně informativní, a to že nemáte kam dát nákup z Tesca nějak neřešíte!
Plány?
Plánů je celkem málo, protože jsem ve skrze spokojený. Co se bude ale muset určitě vyřešit je převodovka. Né že by špatně řadila, nebo nefungovala, ale tím, že celé auto je vlastně prototyp a že dost věcí se spíše stále testuje, tak je časem problém se zařazením zpátečky. Už jednou jsme servisovali, ale bude to chtít řešení trvalejšího charakteru. Pak se na převodovce objevil únik oleje. To se trochu předpokládalo, díky nestandardnímu rozměru gufera – už víme jak na to 🙂 Zásadnější problém je momentálně na motoru, kterému nejspíše zachutnal kvalitní olej z dovozu a sem tam si rád vezme – nejspíše si jen špatně sedly kroužky, přeci jen je to v podstatě nový motor. Z estetického hlediska bych rád pořešil lak, novou střechu, kola a silikonové hadice v motoru (ať už sakra nějak vypadá, když je v něm tolik peněz 😀 ). Také mě čeká oprava kožených sedaček a nejspíše rovno i nějaké drobnosti v interiéru také půjdou do kůže.
Závěrem
Jsem spokojený, maximálně spokojený a ovlivněn Mýtem i strašně spokojený! Příště se pokusím zprostředkovat dojmy z prvního Trackdaye v životě.
