Opel poprvé uvedl Olympii v roce 1935 na počest berlínské Olympiády. Mezi roky 40 až 47 se ale kvůli válce nevyráběl a další pauza přišla mezi roky 57 až 67. Já se projel modelem právě z období před druhou pauzou, který přišel na trh v roce 1953. Přídomek Rekord byl jen takový optimistický nápad, ale nakonec měla na poměry značky rekordní prodeje (druhé nejprodávanější auto v Německu po kultovním Brouku). Nejlépe se prodával právě takovýto dvoudveřový sedan s designem inspirovaným americkými automobily.
Uvnitř je dost místa, některé věci ale prozradí věk – například palubka v barvě karoserie nebo absence bezpečnostních pásů. Látková sedadla mají pěkný proužkovaný vzor. Když se rozkoukám a uvelebím a sevřu v rukou tenký věnec volantu, začnu postrádat zpětná zrcátka. Patnáctistovka OHV s výkonem 40 koní není špatná, po modernizaci nabízel Opel dokonce o 5 koní víc. Ovládání jde trošku ztuha, ale tak nějak to odpovídá době výroby. Podobně náročnější byla Škoda Spartak, ale Opel je na tom přeci jen o něco lépe. Navíc je krásně pohodlný a příjemný. Přední náprava s lichoběžníkovými polonápravami je docela moderní, vzadu je ale tuhá klasika. Díky půleliptickým listovým pérům je ale Olympia velmi pohodlná. Může být dobrou volbou pro někoho, kdo chce jezdit kochačky a nevyžívá se v rychlé jízdě.
Tuto generaci Olympie nahradil Opel Rekord P1, ale jméno se ještě vrátilo. Opel Olympia A byla vlastně luxusní verze druhé generace Kadettu nabízená v roce 1970. I tento typ ale byl nahrazen Rekordem. Konkrétní kus si domů přivezl Pavel ze Švédska, i když si tam je pro úplně jiné auto. Možná by ale uvažoval o prodeji.
