Nejstarším byl Peugeot 205 CTI 1.9, taková otevřená verze laděná do sportovna. Asi jako kdybyste chtěli GTI a byli ochotní zkousnout několik kompromisů. Ostatně i já jsem musel zkousnout deštivé počasí. Ale pro ty křivky od Pininfariny jsem se klidně obětoval. Jinak má CTI další doplňky od GTI – plastové lišty, lemy kol, přídavné dálky v nárazníku a kola Speedline. Uvnitř není až tak velký průvan, navíc je interiér docela prostorný. Křiklavé čalounění, psychedelické koberečky a dřevěný věnec volantu jsou prý původní.
Pod kapotou je devatenáctistovka, takže Peugeot použil i tužší podvozek a silnější brzdy. Auto je těžší než obyčejná 205 a tak podvozek rychleji stárne. Vyplatí se do něj tedy investovat, aby se kabrio pořád chovalo jak má. Motor jde rád a rychle do otáček a má v nich nádherný zvuk. V zatáčkách je to také příjemná zábava díky okamžitým reakcím a bezprostřednímu chování. A ani není tak zrádně nedotáčivý, byť v zatáčkách je trochu neklidný a musíte se prostě snažit. Stačí ubrat plyn a už má naopak zadek tendenci mne předběhnout, takže je lepší mít auto pořád pod plynem. Sice se víc kroutí než hatchback, ale přesto mi jsou zatáčky příjemnější než rovinky.
Za seznámení s CTI vděčím hlavně Jirkovi z Classic-Drive, se kterým nás seznámila vlastně náhoda po cestě ze srazu youngtimerů. To bylo dávno před tím, než začal pořádat svoje srazy na šestce. Svoje CTI si stále hýčká a opečovává, takže je pořád ve skvělém stavu. Peugeot uvedl otevřený model i na základě nástupnické 206, šlo ale o model CC s pevnou skládací střechou, který nemá nic z té živosti. To si raději pořiďte 306 Cabrio 1.8.
Za prvé, 306 Cabrio je díky práci odvedené Pininfarinou hezký. Nemá nijak velkou zadnici, nepotřebuje ochranný oblouk a celkově působí uhlazeným a elegantním dojmem. Navíc přišel v době asi nejhezčího designu této francouzské automobilky a podařené křivky doplňují i originální kola. Interiér je tak akorát pro dva, zadní lavice je spíš nouzová. Ergonomie se povedla, dokonce se kabriolet snaží působit prémiově. Díky sklonu okna a pozici posádky v autě není ani moc průvan.
Osmnáctistovka je výborně přístupná, ale nemá ani špatné parametry – 117 koní a 160 Nm. Vytáčet jí tak není vůbec špatný nápad, v nízkých otáčkách je zase příjemně tichý. Pětikvalt ale není moc přesný, spíš naopak typicky francouzský. Líbí se mi ale silné brzdy a citlivé nepřeposilované řízení, to už dovede zpříjemnit jízdu. Nečekejte ale nějakého sportovce, 306 Cabrio je hlavně pohodlné. Na hrbolech se houpe a v zatáčkách naklání.
Pohodlnou 306 Peugeot nahradil typem 307 CC s agresivnějším designem a pevnou skládací střechou. Je to auto, které se mi nijak extra nelíbí a ani mne nijak extra nenadchlo jízdními vlatsnostmi. Ale je pohodlné, měkké a rozmazlující. Projet s ním dlouhou trasu není vůbec nepříjemné. V autě není žádný průvan, sklo jde až nad hlavy cestujícíh a s bočními okny je i bez střechy v autě klima. Není to kabriolet pro petroldrivery, ale je úžasně „user friendly and comfortable“. Ostatně můj kamarád jí měl jako daily a jako takové fungovalo kabrio skvěle.
Ještě odkazy na Garéž – 205 CTI a 306 Cabrio. Oba skalpované Peugeoty nafotila Mikka
