Lada Samara byla ve východní polovině Evropy jedním z prvních moderních hatchbacků s koncepcí vše vpředu. Na rozdíl od Favoritů se ale Samary z našich silnic skoro vytratily. Můj kamarád Míra má jednu doma, jde ale o kabriolet Nataša. A jestli normální Samara nemá styl, tak tohle kabrio jeho nedostatkem netrpí.
Samara v roce 1984 měla nahradit modely z licenčního Fiatu, ale nakonec běžela její výroba souběžně. Byla to předokolka a jméno dostala po družici (v Rusku se totiž jmenovala Sputnik) a pro ostatní trhy po řece Samara. Základní třídveřový model má označení 2108, pětidvéřák 2109. Kabrio Nataša má pochopitelně dveří méně, a tak jeho označení zní 21083. Výroba běžela u firmy EBS mezi roky 1990 až 1995 a vzniklo 456 aut. Míra si auto koupil od kamaráda z Německé Rujány, jinak se u nás tahle verze potkat moc nedá.
Interiér je stejný jako v normální Samaře. Přední část má i střechu s normálním střešním oknem. Až nad zadní řadou je stahovací plátěná střecha. Když jí sundáme, vypadá auto spíš jako pick-up. Přístup do auta je přes dlouhé dveře dobrý, ale stylovější je dozadu naskakovat. O interiér se nebojte, jeho kvalita tak nějak odpovídá době a zemi vzniku. Novinkou u Samary bylo zapalování vpravo od volantu, starší žigulíky se startovaly levačkou jako Porsche.
Třináctistovka SOHC sice není nějaký výkřik techniky, ale svou práci si odvede. Za plynem jde Nataša docela ochotně a působí dynamičtěji než Favorit, ovšem radost mi kazí nepřesná kulisa pětikvaltu. Také hluku je v autě dost, ale je to skoro kabriolet, tak to nevadí. Podvozek je naladěn dobře, spíš komfortně. Brzdy nepůsobí zrovna nejsilněji a nejostřeji.
Samara nakonec přežila na výrobních linkách v Iževsku až v roce 2013. To už se 16 let prodávaly s motory se vstřikováním a katalyzátorem. Kulaté modely řady 2110, 2111 a 2112 už byly na trhu dlouho, ale skvělá pověst robustní Samary jí držela v zájmu běžných Rusů. Já jsme vlastně rád, že jsme se s touto ruskou legendou mohl také seznámit a napsat o ní na Garáži. Auto vyfotila Mikka.
