Já jsem Hondu CRX začal chtít v 18, ale tenkrát byla už mimo můj rozpočet a navíc táta nechtěl, abych jí měl. Když mi Marek vykládá, jak to s jeho prvními CRX dopadlo, říkám si, že bych určitě skončil omotaný o strom. Táta měl, jako vždycky, pravdu. Ale teď už jsme starší a rozumnější, takže si můžu tyhle japonské samurajské katany konečně pořádně vyzkoušet.
Mám štěstí, tohle CRX druhé generace je absolutně bez úprav a působí jako zázrak. Jeho výroba byla spuštěna v roce 1987, tohle je už modernizovaná varianta vyrobená po roce 1990. Je hodně kraťoučké, aby bylo i co nejlehčí. Kvůli tomu je navzdory zadní kožené lavici spíš dvoumístná. Interiér je ovšem kvalitně zpracovaný. Řidičská pozice v naprosto úžasných sedadlech (asi nejlepších, v jakých jsem seděl) je ovšem dokonalá. Ergonomie je bezchybná, výhled z auta dobrý a výbava slušná. Auto se totiž prodalo ve Švýcarsku a majitel nešetřil.
Jde o CRX 1.6-16, jak znalcům napověděla boule na kapotě, unikátní čtrnáctky, jiný nárazník a lakovaný spodek auta (slabší verze byly v šedé barvě). Hlavním trumfem auta s váhou pod tunu byla šestnáctistovka DOHC s výkonem 130 koní a prudkým tahem do otáček. Za 8 sekund pokoří stovku a jede až dvojnásobek. Nejlepší je, jak touží po otáčkách a jaké divadlo předvádí auto nad 7000. Teprve 8300 je maximální točivý moment 143 Nm, pak řadím, nechám prasknout výfuk a užívám si celý ten cirkus nanovo. CRX vás dokáže přímo zaplavit adrenalinem.
Řízení je absolutně přesné a nepotřebuje posilovač. Ten mají jen neuvěřitelně silné a citlivé brzdy, na které je po vyrovnaných skvěle poskládaných pedálech radost šlapat. A ergonomie se povedla i u dlouhé řadičky pohybující se v krátkých přesných drahách. Nezávislé zavěšení všech kol funguje úžasně a v zatáčkách je CRX fantastické. Počáteční nedotáčivost se dá snadno změnit na opačný extrém, ale není to tak kousavé jako u Peugeotu 205 GTI.
Jen je škoda, že CRX už není levné. Ono by nevadilo, že se ceny posunuly vzhůru, ale ty současné mi připadají až absurdní. Jistě, je to fenomenální předokolka, ale vážně za ní chcete zaplatit několik stovek tisíc korun? A pak najdete levnou CRX následující generace a myslíte si, že jste na to vyzráli. Máte přece Hondu CRX, navíc s otevřenou karoserií a větrem ve vlasech, jaký nabízí i Miata. To přece musí být ještě lepší, nebo ne?
Marek mi o pár týdnů později půjčuje klíčky od CRX třetí generace, tedy přesněji CRX del Sol TransTop. A jelikož někde se tohle auto ani CRX nejmenovalo, vážně mne zajímá, zda je tedy skutečně horší. Říkají to o něm totiž všichni. Prý už to jako roadster není tak řidičské náčiní, na konkurování Miatě ale prý také nemá, natož na MR2. Je to targa, v případě TransTop s elektrickou střechou (viz níže fotka z inzerátu) s neuvěřitelně těžkým mechanismem a koncepcí vše vpředu.
Designově je auto povedené, také tuhost otevřené karoserie není špatná. Také dvoumístný interiér se povedl, hlavně sedadla si zaslouží pochvalu. Jsou umístěná krásně nízko a mají skvělý tvar. Zadní okno za sedadly se dá elektricky stáhnout, pak je ovšem v autě průvan. A půlka kufru zmizela kvůli mechanismu střechy. Její skládání trvá půl minuty a působí dost složitě.
Abych dal del Solce šanci, vyzkouším si silnější šestnáctistovku VTEC s výkonem 160 koní. Ve středních otáčkách to sice není nic moc, ale když se motor probere, rychle se dostane k omezovači a nádherně u toho ječí (a konzumuje benzín). Jistě, vše vpředu (platforma je z pátého Civicu) znamená kompromisy, ale Honda předokolky umí a když se povede i převodovka a přesné řízení (a to u CRX platí), je s autem vážně zábava. Uznávám, že nižší podvozek KONI si koleduje o kvalitní asfaltky, aby auto neodskakovalo. A i když jsem si stěžoval na těžký mechanismus elektrické střechy, váží celkem auto jen 1150 kilo.
Přesto se del Sol prodávala hůř, než se čekalo a tak nástupce v roce 1998 nedostala. Honda totiž o rok později uvedla roadster s klasickou plátěnou střechou a pohonem zadních kol S2000. Za nástupce jej opravdu považovat nemůžeme, ale byl senzační. Del Sol je dnes alternativou k ojetě Miatě, ale na její popularitu nemá. Navíc najít nevytuněný kus je dost těžké.
