Audi 80 je předchůdcem typu A4, který se vyrábí dodnes. Vznikalo ve čtyřech generacích a ty sudé vám chci dnes ukázat. První Audi 80 B1 přišlo na trh v roce 1966 s podélně uloženým motorem a pohonem předních kol. Druhá generace přišla na trh v roce 1978 a nahradila nejen přímého předchůdce, ale i sedan NSU Ro80. O design se postaral Giorgetto Giugiaro. Dvou- a čtyřdveřové sedany úspěšně konkurovaly trojkovým BMW a jejich pozinkované karoserie dobře odolávaly korozi.
Od roku 1983 nabízelo Audi pohon všech kol Quattro, později od sedanu odvodilo i kupé GT, a jeho homologační verzi Quattro. Sedany s pětiválci a lepší výbavou byly označovány jako Audi 90. Kousek na fotkách je z roku 1983 a zvenku jej zdobí příplatkový spojler Kamei, mlhovky a pavučinová kola.
O dva roky později proběhla modernizace a auta vyrobené po ní bývají označované jako mezityp. Právě tím jsem se také svezl a byl to snad ještě příjemnější zážitek. Modernizovaný vzhled osmdesátce sluší, konkrétní kousek má navíc pěkný nájezd jen 140 tisíc kilometrů. Pořád je v původním stavu, jen jedny dveře byly přelakovány po nepozorné parkující řidičce. Dobová kola Melber ale ještě renovace čeká. Katalyzátor ubral motoru z Golfu GTI dva koně, ale zase je auto o fous ekologičtější. Pak nastoupila kulatá generace B3.
O té ale já dnes mluvit nechci, takže se posunu až do roku 1991 ke generaci B4. Ta vznikla v milionech kopií, nejčastěji jako sedan, také ale jako kupé a kabriolet. Tahle generace definitivně Audi zařadila mezi prémiové výrobce. V Ingolstadtu protáhli rozvor a šoupli nádrž pod kufr, aby se sklopením zadních sedadel mohl zvětšit jeho objem. Auto mělo uvnitř kvalitnější materiály, zvenku zase dostalo hezčí lakované nárazníky a masku spojenou s kapotou. Audi se zaměřilo na splnění amerických bezpečnostních předpisů a postavilo výrazně bytelnější auto. Jeho karoserii pak dokonce třikrát pozinkovalo, aby nezrezla.
Už starší generace B2 je ale velmi pečlivě vyrobená a rok výroby 1983 byste jí snad ani netipli. Snad jen v béžovém interiéru, který je vážně trochu retro, třeba i svými spínači okolo kapličky. Řadička má velkou hlavici a u podlahy nezbytnou gumovou harmoniku. Většina věci v interiéru obou aut je dodnes původní. Kufr je i bez možnosti zvětšení dostatečně prostorný, dílenské zpracování celého auta je vynikající. Bytelný a kvalitní je i ergonomicky skvělý interiér novější verze z roku 1992, která má neuvěřitelně pohodlná sedadla. A v obou exemplářích je pocit jako cesta časem hluboko do minulosti, tak jsou zachovalé. Tady nemám s označením za prémiovku problém, v něm cítíte, proč stálo víc než Passat. I kufr je tady čalouněný a neuvěřitelně prostorný. V šedé je dobové rádio Blaupunkt z roku 1988 a také pejsek s kývací hlavou.
Šestnáctistovka pod kapotou staršího modelu B2 vypadá maličkatá, ale pochází z Golfu GTI. Výkon 75 koní sedanu bohatě stačí na rychlost až 170 km/h, protože je ještě dost lehký. Původní čtyřstupňová převodovka byla v minulosti nahrazena pětikvaltem, takže je auto na delších trasách hospodárnější. I modernizovaná verze má velmi dobrou dynamiku a slušný odpich. Nejlepší je ale obrovská míra komfortu, to auto jede tak krásně měkce přes všechny hrboly, že bych z něj nejraději vůbec nevystupoval. Nekazí to ani hluk, protože do kabiny ho moc nepronikne.
Dvoulitrová verze sedanu B4 je silnější (114 koní) a svižnější, také ale těžší. Pořád to tedy není žádný sporťák, na to mělo Audi v nabídce víceválcové motory. Audi ale nabízí krátké a přesné dráhy řazení a citlivé brzdy. Zbytek jízdních vlastností je hlavně zacílen na komfort a pohodlí. Odhlučnění bylo precizní a motor skoro neslyšíte.
V roce 1996 se Audi 80 z nabídky vytratilo a nastoupil model A4 a jeho první generace B5 (interními kódy pokračovala v tradici modelu 80). Sedan 80 je sice starší, než A4, ale nadělá více parády. Zvládne vás bavit každý den a dobře to zvládne i jeho starší generace B2.
O autech vyšly články i na Garáži – červená dvojice a střibrná B2. Fotky červených Audin nafotila Mikka
